• Nejedlá

ryzec liškový
Lactarius tabidus Fr. 1838

Synonyma:

Lactarius mitissimus var. tabidus (Fr.) Quél. (1888)
Lactarius subdulcis var. tabidus (Fr.) Quél. (1886)
Lactarius tabidus f. obscurior A. Blytt (1905) 
Lactarius tabidus Fr. (1838) f. tabidus
Lactarius tabidus var. obscurior (A. Blytt) Sacc. (1912)
Lactarius tabidus Fr. (1838) var. tabidus
Lactifluus tabidus (Fr.) Kuntze (1891)

Biotop

Roste v jehličnatých i listnatých lesích, zejména pod smrky (Picea), borovicemi (Pinus) a břízami (Betula), často na podmáčených kyselých půdách.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 20-70 mm široký, vyklenutý až téměř plochý s vmáčklým středem, dospělosti až nálevkovitý, někdy na středu s hrbolkem, hladký, za sucha ale svraskalý a vrásčitý, na okraji průsvitně rýhovaný, zejména za vlhka, hygrofánní, hnědý až rezavě hnědý, na středu až oranžově hnědý, na okraji o něco světlejší, stářím vybledající. 

Lupeny: široce připojené až na třeň sbíhavé, v mládí světle krémové, s pleťově narůžovělým odstínem, stářím rezavě skvrnatějící.

Třeň: 20-80 x 5-10 mm, válcovitý až mírně kyjovitý, hladký, suchý, krémový, žlutohnědý až rezavě hnědý, pod kloboukem světlejší, od báze tmavnoucí.

Dužnina: tence masitá, poměrně křehká, světle krémová až slabě nahnědlá, pod pokožkou klobouku na řezu žloutnoucí, v bázi třeně tmavší, na řezu po delší době žloutnoucí, s nevýrazným nebo gumovým (nebo po ryzci dubovém) pachem a mírnou až slabě svíravou a natrpklou chutí. Mléko bílé, na vzduchu pomalu světle žloutnoucí, s mírnou chutí, později nahořkle kořenitou.

Mikroskopie: výtrusy 6-8,5 x 5-7 µm, široce elipsoidní, ornamentika asi 1 µm vysoká, bradavičky spojené jemnými hřebínky, které tvoří velmi neúplnou síťku. Výtrusný prach bělavý. 

ryzec liškový (Lactarius tabidus) ve smíšeném lese pod smrky (Picea)

Jan Kalián
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 6227)

Herbářová položka

k dispozici