• Jedlá

ryzec bažinný
Lactarius lacunarum Romagn. ex Hora 1960

Synonyma:

Lactarius decipiens var. lacunarum Romagn. (1938)
Lactarius lacunarum (Romagn.) J.E. Lange (1940)

Biotop

Roste roztroušeně v listnatých a smíšených lesích pod topoly (Populus), olšemi (Alnus), břízami (Betula) a vrbami (Salix), na zaplavovaných a podmáčených stanovištích, často na březích řek a rybníků.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 15-60 mm široký, málo masitý, v mládí sklenutý, v dospělosti vmáčklý až nálevkovitý, často s malým, mizejícím hrbolem, nepravidelně zvlněný, na okraji vroubkovaný, nepásovaný,  slabě hygrofánní, za sucha žlutavě hnědý s ryšavým odstínem až oranžově hnědý, za vlhka tmavý, červenohnědý, na okraji většinou světlejší, lysý, suchý.

Lupeny: ke třeni přirostlé až krátkým zoubkem sbíhavé, v mládí bělavé až světle pleťově narůžovělé, pak až světle lososově oranžové, nakonec šedookrové až šedohnědé, skořicově skvrnatějící.

Třeň: 3-10 mm tlustý, hladký, suchý, oranžovohnědý až červenohnědý.

Dužnina: křehká, krémová, pod pokožkou klobouku okrově oranžová, na řezu v klobouku někdy žloutnoucí, s nakysle ovocným pachem a zprvu s mírnou, po chvíli slabě palčivou až nahořklou chutí. Mléko hojné, bílé, na řezu při styku s dužninou slabě žloutnoucí, nejprve mírné, po chvíli nahořklou až slabě palčivou chutí.

Mikroskopie: výtrusy 6-8 x 5-7 µm, téměř kulovité až široce elipsoidní, s bradavkami a krátkými hřebínky, spojkami pospojovanými v neúplnou síť.  

Lactarius lacunarum
Martin Kříž
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 5972)