• Jedlá

hřib osmahlý
Boletus ferrugineus Schaeff 1774

Synonyma:

Boletus citrinovirens Watling (1969), Boletus ferrugineus f. citrinovirens (Watling) Watling, Boletus ferrugineus Boud. f. ferrugineus, Boletus spadiceus Schaeff. (1763), Boletus spadiceus Krombh. (1846), Boletus spadiceus var. furcatus T.J. Baroni, Largent & Thiers (1976), Boletus spadiceus var. gracilis A.H. Sm. & Thiers (1971), Boletus spadiceus var. rufobrunneus Thiers (1975), Boletus spadiceus Schaeff. (1763) var. spadiceus, Boletus variicolor Berk. & Broome (1865), Suillus spadiceus (Schaeff. ex Quél.) Kuntze (1898), Suillus variicolor (Berk. & Broome) Kuntze (1898), Versipellis spadicea Schaeff. ex Quél. (1886), Xerocomus ferrugineus (Schaeff.) Alessio (1985), Xerocomus ferrugineus (Schaeff.) Alessio (1985) f. ferrugineus, Xerocomus ferrugineus f. variicolor (Berk. & Broome) Klofac  (2007), Xerocomus ferrugineus (Schaeff.) Alessio (1985) var. ferrugineus, Xerocomus spadiceus (Schaeff. ex Quél.) Quél. (1888), Xerocomus spadiceus var. gracilis (A.H. Sm. & Thiers) L.D. Gómez (1997), Xerocomus spadiceus (Schaeff. ex Quél.) Quél. (1888) var. spadiceus, Xerocomus subtomentosus var. ferrugineus (Schaeff.) Krieglst. (1991), Xerocomus subtomentosus var. variicolor (Berk. & Broome) H. Engel & E. Ludw. (1996)

Biotop

Roste na kyselých až  bazických půdách v mykorhize s jehličnany i listnáči. Hojný druh našich lesů.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 40-100 mm široký, v mládí polokulovitý, pak vyklenutý až ploše rozložený, šedě hnědavý, šedoolivový, žlutavě hnědý až olivově hnědý, někdy i s rezavým odstínem, suchý, matný, jemně plstnatý.

Rourky: v mládí žluté s naokrovělým nádechem, pak žlutookrové až nahnědle olivové, póry v mládí okrové až hnědavé, pak žloutnoucí, ve stáří 1-3 mm široké, po otlačení obvykle zůstavají neměnné, někdy ale i slabě modrají.

Třeň: téměř válcovitý, v mládí žlutavý, pak nahoře nahnědlý, vrásčitý, s podélnými hnědými žebry, dole krémový, pokrytý jemnými, nahnědlými až červenohnědými plstnatými zrníčky, na bázi často s bělavou nebo žlutavou plstí.

Dužnina: máslovitá, v mládí bělavá, pak světle krémová, u mladých plodnic na řezu nad rourkami s hnědou linkou, na bázi třeně někdy žlutavá až nahnědlá, bez výrazné vůně, slabě jodoformová nebo jemně nakyslá, s mírnou chutí.

Mikroskopie: výtrusy 11-15 x 4-5,5 µm, elipsoidně vřetenovité, při bočním pohledu je vidět mělká suprahilární deprese.

Na rašeliništi pod smrky (Picea).

Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 5122)