• Nejedlá

voskovka bažinná
Hygrocybe helobia (Arnolds) Bon 1976

Synonyma:

Hygrocybe miniatoalba (Pat.) F.H. Møller (1945)
Hygrophorus helobius Arnolds (1974)
Hygrophorus miniatoalbus Pat. (1913)
Pseudohygrocybe helobia (Arnolds) Kovalenko (1988)

Biotop

Roste poměrně vzácně s oblibou na vlhkých stanovištích, na loukách, v mechu, v mokřadech, řašeliništích či podmáčených březinách, na kyselých půdách.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 10-25 mm široký, s vmáčklým středem, suchý a drobně šupinkatý, šarlatově červený, ve stáří matně oranžový.

Lupeny: široce přirostlé, řídké, břichaté, bělavé, krémově žlutavé, někdy na okraji i oranžově červené, oranžové nebo žluté.

Třeň: suchý, obvykle hladký a matný, šarlatový nebo oranžový, na bázi bledší. 

Dužnina: velmi křehká, červenavá, s mírnou chutí, s někdy nevýraznou, nebo s česnekovou vůní, patrnou zejména při zasychání.

Mikroskopie: výtrusy 7,5-10 (-11,5) x (4,5-) 5-6 (-7) µm, široce elipsoidní, elipsoidní až vejčité, trama lupenů regular, s dlouhými a štíhlými, na koncích zužujícími se buňkami.

Mikro fotky a nákresy

Na podmáčené louce.

Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 5294)

Herbářová položka

není k dispozici