čeština
muchomůrka porfýrová
Amanita porphyria Alb. & Schwein. 1805
Synonyma:
Agaricus gracilis Schumach. 1803, Agaricus porphyrius (Alb. & Schwein.) Fr. 1821, Agaricus recutitus Fr. 1838, Amanita porphyria Alb. & Schwein. 1805 f. porphyria, Amanita porphyria f. recutita (Fr.) Veselý 1933, Amanita porphyria var. asteropus Bigeard & H. Guill. 1977, Amanita porphyria var. fusca Gillet 1874, Amanita porphyria var. major Sacc. 1887, Amanita porphyria Fr. 1805 var. porphyria, Amanita porphyria var. purpurascens Gillet 1874, Amanita porphyria var. tenuior Sacc. 1887, Amanita recutita (Fr.) Gillet 1874, Amanita recutita var. gracilis Sacc. 1887, Amanita recutita (Fr.) Gillet 1874 var. recutita, Amanita rubescens f. gracilis (Sacc.) Gillot & Lucan 1889, Amanitina porphyria (Alb. & Schwein.) E.-J. Gilber 1941
Biotop
Roste v jehličnatých lesích na kyselých půdách, zejména pod smrky (Picea) a borovicemi (Pinus).
Klíčové makro a mikro znaky
Klobouk: v mládí spojený se třeněm bílým až nafialově šedohnědavým závojem. Pokožka nafialověle šedohnědá, nepravidelně pokrytý bradavkovitými útržky plachetky (vela).
Lupeny: husté, bělavé.
Třeň: k bázi se rozšiřující, v mládí bílý, pak na bílém podkladu šedohnědavě žíhaný, zakončený výrazně odsazenou polokulovitou hlízou, nahoře s hladkým, blanitým, bělavým až nafialověle šedým prstenem, který ve stáří mizí, dole s bělavou až šedavou pochvou obalující hlízu.
Dužnina: bílá, pod pokožkou klobouku nafialověle šedá, s vůní zatuchlou, sklepní a ředkvovou chutí.
Mikroskopie: výtrusy kulovité, amyloidní.
Stejnověká monokulturní smrčina v Brdech.
Možnost záměny
Doporučená literatura k určování a články
Herbářová položka
není k dispozici
+420775208061
info@mykoweb.cz