kukmák bělovlnný
Volvariella bombycina (Schaeff.) Singer 1951

Biotop

Roste na dřevě živých ale i mrtvých listnatých stromů, zejména buků (Fagus), vrb (Salix), topolů (Populus), často v puklinách kmenů, ale i na pařezech a kořenech.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: v mládí uzavřená, podobná hnědavému, kožovitému vejci, jež se poté trhá a vystupuje z něj třeněm nesený klobouk.

Klobouk: 50-200 mm široký, v mládí zahroceně vejčitý, pak se rozevírá do oble kuželovitého až zvonovitého tvaru, v době zralosti je pak ploše kuželovitý, široký až 200 mm, bělavý, později často s citronově žlutým nádechem. Povrch klobouku je pokrytý dosti nápadnými, hustými, poměrně dlouhými a jemnými štětinami bělavé barvy.

Lupeny: husté, odsedlé, v mládí bílé, postupně však růžovějící až do špinavě růžové barvy.

Třeň: válcovitý, bělavý, většinou prohnutý vzhledem k častému růstu plodnic na kmenech stromů, na bázi třeně s výraznou, mohutnou kožovitou pochvou, s hnědě šupinatým, políčkovaně rozpraskaným povrchem.

Dužnina: bělavá, s nevýraznou nebo slabě zemitou vůní i chuti.

Mikroskopie: výtrusy 6,5-9,5 x 4,5-7 µm elipsoidní, hladké, cystidy 30-144 µm dlouhé, tvarově variabilní. Výtrusný prach růžový.