holubinka rudonohá
Russula rhodopus Zvára 1927

Biotop

Roste ve vlhkých a podmáčených jehličnatých lesích, především ve smrčinách, na kyselých půdách v pahorkatinném až horském stupni.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 40–90 mm v průměru, v mládí polokulovitý a mírně podvinutý, pak vyklenutý, později ploše rozložený a na středu mělce prohloubený, na okraji dlouho hladký, v dospělosti jen krátce rýhovaný, živě krvavě červený, uprostřed tmavší až skoro černý. Pokožka za vlhka slizká a lepkavá, za sucha výrazně lesklá, jakoby nalakovaná, slupitelná asi do 1/2 poloměru klobouku.

Lupeny: nápadně úzké, dosti husté, poměrně tlusté, ale křehké, u třeně skoro volné, blízko třeně často vidlené, s četnými lupénky, v mládí bělavé, později smetanové, světle krémové až světle okrové.

Třeň: 40–70 mm dlouhý a 10–25 mm tlustý, válcovitý až mírně kyjovitý, ojíněný, pak podélně jemně rýhovaný, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, většinou narůžovělý, nahoře většinou bílý, v dospělosti na bázi nažloutlý.

Dužnina: nejprve tuhá, brzy křehká, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, poraněním a ve stáří žloutnoucí, se slabě ovocnou vůní, chuť v lupenech kořenitá až nahořkle palčivá.

Mikroskopie: výtrusy téměř kulovité až vejčité, 7–9 x 6–7,5 µm, s nízkými bradavkami, řetízkovitě pospojovanými v neúplnou síťku, výtrusný prach smetanový až okrový.