• Nejedlá

kržatka ježatá
Phaeomarasmius erinaceus (Fr.) Scherff. ex Romagn. 1937

Synonyma:

Agaricus aridus Pers. (1828), Agaricus erinaceus Fr. (1828), Agaricus lanatus Sowerby (1814), Dryophila erinaceus (Fr.) Quél. (1886), Naucoria arida (Pers.) M. Lange (1957), Naucoria erinaceus (Fr.) Gillet (1876), Naucoria erinaceus (Fr.) Gillet (1876) f. erinaceus, Phaeomarasmius aridus (Pers.) Singer (1951), Pholiota erinaceus (Fr.) Rea (1922)

Biotop

Roste na suchých větvičkách listnáčů, zejména buků, (Fagus) dubů (Quercus), vrb (Salix) a růží (Rosa).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 8–15 (-20) mm široký, v mládí má tvar malé ježaté kuličky, později je polokulovitý s podvinutým okrajem, nakonec vyklenutý až plochý, hygrofánní, na okraji zoubkatě vláknitý, pokožka rezavo-hnědá až hnědá, pokrytá jemnými, ale poměrně dlouhými jehlanovitými šupinkami (za sucha červeno-okrové), které však mohou díky povětrnostním podmínkám téměř olysat. 

Lupeny: široce přirostlé, v mládí světlé, béžové, v dospělosti rezavě okrové až červeně hnědé, na ostří bělavě vločkaté, nakonec ale lysé.

Třeň: třeň válcovitý, hnědý, rezavohnědý, v horní části bíle vločkatý, nížeji pokrytý šupinkami jako klobouk.

Dužnina: okrová až světle hnědá, s nevýraznou vůní a mírnou chutí.

 

kržatka ježatá rostla na suchých větvičkách vrby

Tomáš Chaluš
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 2405)

Herbářová položka

k dispozici