• Jedlá

tmavobělka bradavčitá
Melanoleuca verrucipes (Fr.) Singer 1939

Synonyma:

Agaricus adsentiens P. Karst. (1876), Agaricus verrucipes (Fr.) Fr. (1874), Armillaria verrucipes Fr. (1872), Clitocybe adsentiens (P. Karst.) P. Karst. (1879), Gyrophila verrucipes (Fr.) Quél. (1888), Melanoleuca verrucipes f. adsentiens (P. Karst.) Fontenla & Para (2013), Melanoleuca verrucipes (Fr.) Singer (1939) f. verrucipes, Melanoleuca verrucipes var. subverrucipes Raithelh. (2004), Melanoleuca verrucipes (Fr.) Singer (1939) var. verrucipes, Tricholoma verrucipes (Fr.) Bres. (1928)

Biotop

Roste vzácně v lesích i mimo les, v parcích a zahradách, zejména na zbytcích tlejícího dřeva a jiného organického odpadu ukrytého v zemi.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 40-80 (-100) mm široký, brzy téměř plochý až vmáčklý, na okraji v mládí podvinutý, často s hrbolkem, bílý, bělavý až krémový, na středu někdy našedlý.

Lupeny: krátce sbíhavé, husté, zbarvené stejně jako klobouk, bílé až krémové.

Třeň: válcovitý a k bázi mírně rozšířený, bělavý, pokrytý nápadnými černohnědými šupinkami.

Dužnina: bělavá, s  nenápadnou ovocnou nebo marcipánovou vůní a mírnou chutí.

Mikroskopie: úzce vřetenovité až šídlovité cheilocystidy a pleurocystidy.

Na hromadě zetlelých smrkových větví a jehličí po skládce dřeva.

Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 3630)

Herbářová položka

není k dispozici