• Jedlá

pýchavka ocasatá
Lycoperdon caudatum J. Schröt. 1889

Synonyma:

Bovistella pedicellata Lloyd (1906)
Lycoperdon pedicellatum Peck (1873)

Biotop

Roste vzácně na vlhkých, podmáčených a slatinných či rašelinných loukách.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: 20-60 (-80) mm, polokulovitě hruškovité až hruškovité či kuželovitě obrácené, třeň (stopka) s mělkými proláklinami.

Vnější okrovka: ježatá, hustě pokrytá v mládí bělavými, pak krémovými až žlutohnědými ostny, často seskupenými do jehlanovitých skupin (v mládí mají společnou špičku). Ostny brzy a hromadně (často v celých plástech) odpadávají a zůstává hladká vnitřní okrovka.

Vnitřní okrovka: měkká, umbrově hnědá, kolem okrouhlého trhlinovitého ústí šedavá.

Teřich: nejdříve bílý, pak umbrově hnědý. Dužnina ve sterilní části v třeni je na řezu hrubě komůrkatá, nejprve bílá, ve stáří pak tmavě hnědošedá, lesklá. 

Mikroskopie: výtrusy 4-5 µm v průměru, kulovité nebo slabě protáhlé, hladké nebo ojediněle jen velmi jemně zdrsnělé, průhledné a nažloutlé, s kapkou. Stopečky (sterigmata) výtrusů dlouhé 8-30 µm, obvykle vytrvávají na vypadaných výtrusech.

Lycoperdon caudatum
Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 5438)

Herbářová položka

není k dispozici