pavučinec zlatooranžový
Cortinarius aureofulvus M.M. Moser 1952

Biotop

Roste vzácně v jehličnatých lesích vyšších poloh, zejména pod smrky (Picea) a borovicemi (Pinus).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 40-80 mm, v mládí polokulovitý, pak vyklenutý až plochý se širokým hrbolem, v mládí s podehnutým okrajem spojeným se třeněm bělavými vlákny pavučinky, za vlhka mírně slizký nebo lepkavý, většinou dvoubarevný, s okrově hnědým až oranžově ryšavým středem, na okraji sytě žlutý až zlatožlutý.

Lupeny: husté, dlouho bledě zelenožluté až okrovožluté, pak olivově hnědé a nakonec rezavohnědé. 

Třeň: téměř válcovitý, s vroubenou hlízou, bledě okrově až zeleně žlutý, pokrytý nažloutlým až bělavým vláknitým velem.

Dužnina: bílá až bělavá, pod pokožkou klobouku a v bázi třeně zelenožlutavá, se slabou, těžce identifikovatelnou vůní a mírnou chutí.

Mikroskopie: výtrusy 10-11,5 x 6-7 m, citrónovité, hrubě bradavčité.

---