čeština
muchomůrka Eliina
Amanita eliae Quél. 1872
Synonyma:
Amanita eliae f. candida Neville & Poumarat 2004, Amanita eliae Quél. 1872 f. eliae, Amanita eliae f. griseovelata Bertault 1965, Amanita eliae Quél. 1872 var. eliae, Amanita eliae var. griseovelata (Bertault) Migl. & Camboni 2000, Amanita eliae var. griseovelata Bertault ex Neville & Poumarat 2004, Amanita griseovelata (Bertault) F. Massart 1997, Amanita raymondii Contu 2000, Amanitaria eliae (Quél.) E.-J. Gilbert 1941, Amanitaria eliae (Quél.) E.-J. Gilbert 1941 f. eliae, Amanitaria eliae f. exannulata A.G. Parrot 1966
Biotop
Roste vzácně jako mykorhizní symbiont listnatých dřevin, častěji v nižších polohách.
Klíčové makro a mikro znaky
Klobouk: 30-80 mm široký, v mládí nejprve polokulovitý, ploše vyklenutý až plochý. Barvy lososově oranžové, žlutooranžové až oranžověhnědé. Povrch klobouku lesklý, hladký, občas se zbytky potrhaného vela.
Lupeny: bílé, mírně břichaté.
Třeň: poměrně dlouhý, bělavý s mizejícím prstenem, často pokrytý útržky vela. Báze hlízovitá, nebo s obřízlou hlízou, často ponořená hluboko v substrátu.
Dužnina: vláknitá, bílá, bělavě našedlá. Vůně nevýrazná.
Mikroskopie: výtrusy 9-14 x 5,5-8,5 µm, podlouhle elipsoidní až válcovité, neamyloidní. Výtrusy mohou být velmi variabilní v délce a tvaru i z jediného vzorku.
muchomůrka Eliina rostla v bučině
Doporučená literatura k určování a články
Herbářová položka
není k dispozici
+420775208061
info@mykoweb.cz