penízovka rašeliníková
Tephrocybe palustris (Peck) Donk 1962

Synonyma:

Sphagnurus paluster (Peck) Redhead & V. Hofst. (2014)

Agaricus paluster Peck (1872), Agaricus thelephorus Cooke & Massee (1890), Bryophyllum palustre (Peck) Vizzini (2014), Collybia leucomyosotis Cooke & W.G. Sm. (1890), Collybia palustris (Peck) A.H. Sm. (1936), Collybia thelephora (Cooke & Massee) Sacc. (1891), Lyophyllum palustre (Peck) Singer (1939), Mycena palustris (Peck) Sacc. (1887), Tephrophana palustris (Peck) Kühner (1938)

Biotop

Roste v podmáčených lesích a mokřadech, na odumřelém rašeliníku, parazituje i na živém, v pahorkatinném až vysokohorském vegetačním stupni.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 15-30 mm široký, v mládí polokulovitý, pak vyklenutý, ve stáří až mírně vmáčklý, někdy uprostřed s hrbolkem, křehký, hygrofánní, na okraji dlouze prosvítavě rýhovaný, šedohnědý až okrově hnědý, za sucha světlejší, skoro až bělavý, za vlhka černohnědý.

Lupeny: vykrojené, krátce přirostlé, vysoké, bělavé až našedlé.

Třeň: válvovitý, 40-100 mm dlouhý, tenký, jen do 2 mm tlustý, velmi křehký, nahnědlý nebo šedý až tmavě šedý, na bázi přirůstající pavučinovitými vlákny k rašeliníku.

Dužnina: téměř bezbarvá, s okurkově moučně zatuchlým pachem i chutí.

Mikroskopie: výtrusy 6-9 x 3-4,5 µm elipsoidní, hladké, bezbarvé.