bránovitka přezkatá
Steccherinum oreophilum Lindsey & Gilb. 1977

Biotop

Roste poměrně vzácně na odumřelém dřevě listnáčů, zejména na tenčích větvičkách vrb (Salix), bříz (Betula), osik (Populus tremula) a olší (Alnus), s oblibou na vlhkých stanovištích.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: polorozlité až kloboučkaté, svrchní nebo zadní stranou přisedlé k substrátu, s roztrhaným až ostnitým hymeniem, v mládí nejprve bělavé, pak krémové až naokrovělé, subikulum extrémně tenké, do 0,5 mm tlusté.

Klobouk: 5-50 mm dlouhý, na svrchní straně chlupatý, bělavý, ve stáří krémový.

Ostny:  0,3-1 (-2) mm dlouhé, v dospělosti nepravidelně zploštělé, nejprve bělavé, pak krémové až okrové, někdy s naoranžovělým odstínem, ve stáří až světle hnědavé, na přirůstajícím okraji vytvářejí bělavou, zvlněnou, téměř poroidní strukturu.

Dužnina: bělavá až okrová, bez výrazné vůně i chutě.

Mikroskopie: hyfový systém dimitický, výtrusy 4-6 x 2,5-3,5 µm, elipsoidní, přítomnost přezek na generativních hyfách, neamyloidní.