• Jedlá

holubinka buková
Russula faginea Romagn. 1967

Synonyma:

Russula faginea Romagn. (1962)
Russula faginea Romagn. (1967) var. faginea
Russula faginea var. gelatinata Kärcher (2005) 

Biotop

Roste nehojně v listnatých lesích, především pod buky, preferuje zásadité nebo humózní půdy.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 60-120 mm, pevný, masitý, v mládí vyklenutý, později v dospělosti ploše rozložený s mělce vmáčklým středem, na okraji dlouho hladký, jen někdy krátce a nevýrazně rýhovaný, barevně proměnlivý, od špinavě červené, červenohnědé a narůžovělé až po vínově nahnědlé, měďově hnědavé, hnědookrové a okrovoolivové, často od středu vybledající do okrovožluta až žlutoolivova. Pokožka matná, suchá, za vlhka lepkavá, slupitelná do 1/3 až 1/2 poloměru klobouku.

Lupeny: ke třeni zaobleně připojené, křehké, v mládí bělavé, v dospělosti až světle okrové, při okraji klobouku často s načervenalým ostřím, při poranění slabě hnědnoucí.

Třeň: jemně podélně vrásčitý, bílý až bělavý, někdy s narůžovělými skvrnami, poraněním žlutohnědnoucí.

Dužnina: bílá, při poranění mírně žloutnoucí, v mládí s nevýraznou vůní, při zasychání a ve stáří s pachem po slanečcích, s mírnou chutí.

Mikroskopie: výtrusy 8-11 x 7-9 µm, elipsoidní, se střední až vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek. Výtrusný prach okrový až světle žlutý.

Makrochemické reakce: FeSO4 10% – zelená.

Russula faginea
Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 6698)

Herbářová položka

k dispozici