kržatka ježatá
Phaeomarasmius erinaceus (Fr.) Scherff. ex Romagn. 1937

Synonyma:

Agaricus aridus Pers. (1828), Agaricus erinaceus Fr. (1828), Agaricus lanatus Sowerby (1814), Dryophila erinaceus (Fr.) Quél. (1886), Naucoria arida (Pers.) M. Lange (1957), Naucoria erinaceus (Fr.) Gillet (1876), Naucoria erinaceus (Fr.) Gillet (1876) f. erinaceus, Phaeomarasmius aridus (Pers.) Singer (1951), Pholiota erinaceus (Fr.) Rea (1922)

Biotop

Roste roztroušeně na suchých tenkých větvičkách listnáčů, zejména vrb (Salix), ale také buků, (Fagus) a dubů (Quercus) a růží (Rosa).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 5–15 (-20) mm široký, v mládí má tvar malé ježaté kuličky, později je polokulovitý s podvinutým okrajem, nakonec vyklenutý až plochý, tuhý, hygrofánní, na okraji zoubkatě vláknitý, pokožka skořicově hnědá, rezavo-hnědá až hnědá, pokrytá jemnými, ale poměrně dlouhými jehlanovitými šupinkami (za sucha červeno-okrové), které však někdy mohou díky povětrnostním podmínkám téměř olysat.

Lupeny: široce připojené, někdy až mírně vykrojené, v mládí světlé, béžové až naokrovělé, v dospělosti rezavě okrové až červeně hnědé, na ostří bělavě vločkaté, nakonec ale lysé.

Třeň: třeň tuhý, válcovitý, hnědý, rezavohnědý, v horní části bíle vločkatý, nížeji pokrytý šupinkami jako klobouk.

Dužnina: okrová až světle hnědá, s nevýraznou vůní a mírnou chutí.

Mikroskopie: výtrusy 9-13 x 5-9 µm, vejčité až elipsoidní, hladké, tenkostěnné, bez klíčního póru, cheilocystidy přítomny. Výtrusný prach rezavohnědý.