• Jedlá

pýchavka obecná
Lycoperdon perlatum Pers. 1796

Synonyma:

Lycoperdon bonordenii Massee (1887), Lycoperdon gemmatum Batsch (1783), Lycoperdon gemmatum var. perlatum (Pers.) Fr. (1829), Lycoperdon lacunosum Bull. (1782), Lycoperdon perlatum var. albidum Alb. & Schwein. (1805), Lycoperdon perlatum var. bonordenii (Massee), Perdeck (1950), Lycoperdon perlatum var. dobremezianum Kreisel (1976), Lycoperdon perlatum var. lacunosum (Bull.) Rea (1922), Lycoperdon perlatum var. lacunosum Pers. (1801), Lycoperdon perlatum Pers. (1796) var. perlatum

Biotop

Roste hojně v listnatých i jehličnatých lesích.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: tvarově i velikostně velmi proměnlivé, nejčastěji ale hruškovité, 30-80 mm vysoké, na středu ve stáří s otvorem.

Vnější okrovka: bílá až hnědavá, u dospělých plodnic s 1,5-2 mm vysokými, bělavými až okrově hnědými, kuželovitými ostny či bradavkami, které jsou obklopeny drobnými bradavkami nebo vyvýšeninami, které se v mládí nacházejí i na třeňové části. Po opadání vyšších bradavek po nich zůstávají jizvy (areoly), takže vnitřní okrovka vypadá jako síťovaná.

Vnitřní okrovka: olysalá stářím šednoucí.

Teřich: v horní části plodnice v mládí bílá, pružná, pak žlutoolivová, později kašovitá, šedohnědá, měnící se na suchý, šedoolivový až hnědý výtrusný prach, v dolní třeňové části houbovitý, komůrkatý, v mládí bílý, později až hnědošedý.

Mikroskopie: výtrusy 3,5-4,5 µm, kulovité, průhledné, bledě žluté, většinou slabě drsné, ale i hladké.

Na okraji silnice v bukovém lese.

Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 4237)

Herbářová položka

není k dispozici