• Nejedlá

bedla Heinemannova
Leucocoprinus heinemannii Migl. 1987

Synonyma:

Leucocoprinus heinemannii var. melanotrichoides P. Mohr, in Mohr & Ludwig, Feddes Repert. 115(1-2): 33 (2004)

Biotop

V České republice roste jen ve sklenících.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 5-20 mm v průměru, v mládí vejčitý až válcovitý, pak polokulovitý až kuželovitý, v dospělosti plochý se středovým hrbolkem, někdy až s nahoru zvednutým okrajem a prohloubený, na okraji rýhovaný, pokožka bělavá, šedě až černě šupinkatá, na středu obvykle celistvá, nerozpraskaná a celá šedočerná až černá.

Lupeny: nepřipojené, v mládí bílé, pak bělavé.

Třeň: válcovitý, směrem k bázi se mírně rozšiřující, dole až kyjovitě rozšířený, bílý až bělavý, se stejně zbarveným prstenem, často zvednutým nahoru. V dospělosti bývá prsten na okraji černě lemovaný.

Mikroskopie: výtrusy 6,5-8 x 4-5,5 µm, elipsoidní, dextrinoidní, bez klíčních pórů.

Bedla Heinemannova (Leucocoprinus heinemannii) v tropickém skleníku v botanické zahradě. 

Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 6561)

Možnost záměny

Za bedlu Leucocoprinus brebissonii, která má ale větší spory (10-12,5 x 6-7,5 μm).

Herbářová položka

k dispozici