bedla klamavá
Lepiota pseudolilacea Huijsman 1947
Synonyma:
Lepiotula pseudolilacea (Huijsman) Wasser, Lepiota pseudohelveola Kühner, Lepiota pseudohelveola var. pseudohelveola Kühner, Lepiota pseudohelveola Kühner ex Hora, Lepiota pseudohelveola var. sabulosa Bon
Biotop
Roste nehojně jako saprotrof v listnatých lesích, parcích a zahradách. Preferuje vápenité podloží.
Klíčové makro a mikro znaky
Klobouk: zvoncovitý až kuželovitý, později plochý. Na bělavém podkladu pokrytý tupými šupinami barvy hnědavé, fialově-hnědé, šedo-hnědé, červeno-hnědé.
Lupeny: bílé až krémové, později namasovělé.
Třeň: válcovitý na bázi rozšířený, bělavěrůžový s prstenem. Marginální zóna prstenu hnědavá, červenohnědá. Pod prstenem třeň často hnědší. Vločkatý.
Dužnina: bělavá, bělavě narůžovělá. Chuť i vůně ovocná.
Mikroskopie: výtrusy 6-10 x 4-5 µm, víceméně elipsoidní.
Možnost záměny
Záměna je možná, především za ostatní druhy z rodu bedla (Lepiota).
Doporučená literatura k určování a články
LEPIOTA s.l. - M. CANDUSSO & G. LANZONI (1991)- 743 pag., 80 tav. a colori, ital./key engl.
Herbářová položka
není k dispozici