vláknice dymnivková
Inocybe corydalina Quél. 1875

Biotop

Roste roztroušeně na podzim, především v listnatých lesích (Quercus, Fagus, Carpinus) na vápnitých půdách, vzácněji i v jehličnatých lesích.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 25-90 mm široký, v mládí nejprve zvoncovitý, pak vyklenutý, v dospělosti až téměř plochý, s výrazným oblým hrbolem, často se zbytky vela na středu, na okraji paprsčitě vláknitý, ve stáří až místy šupinatý, na temeni zelenavý až hnědě zelenošedý, na okraji okrově hnědý, hnědý až hnědošedý, šupiny někdy ještě tmavěji zbarvené, na poraněných místech někdy červenající.

Lupeny: žlutozelenavé až žluto hnědé, ve stáří až hnědé, s bělavým ostřím.

Třeň: 40-90 mm dlouhý a 5-12 mm široký, jemně vláknitý, na vrcholu ale jemně vločkatý, bělavý až nažloutlý, v dolní části šedookrový až špinavě hnědý, na bázi někdy se zelenošedým odstínem.

Dužnina: s výraznou sladce karamelovou až medovou vůní, ve stáří pak až s nepříjemným pachem po strojního oleji, chuť mírná.

Mikroskopie: výtrusy 7,5-9,5 x 5-6 µm, mandlovité, hladké.