• Nejedlá

pavučinec zlatonohý
Cortinarius elegantissimus Rob. Henry 1989

Synonyma:

Agaricus auroturbinatus Secr. (1833), Cortinarius aurantioturbinatus Secr. ex J.E. Lange (1939), Cortinarius elegantissimus Rob. Henry (1943), Cortinarius elegantissimus Rob. Henry (1989) f. elegantissimus, Cortinarius elegantissimus f. volvaceus M.M. Moser  (1952), Cortinarius elegantissimus Rob. Henry (1989) var. elegantissimus, Phlegmacium aureoturbinatum Secr. ex M.M. Moser (1960), Phlegmacium elegantissimum (Rob. Henry) M.M. Moser (1953)

Biotop

Roste poměrně vzácně v listnatých lesích, zejména pod buky (Fagus) na vápencovém podloží v pahorkatinném až podhorském stupni.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 60-120 mm, v mládí polokulovitý, pak vyklenutý až plochý, se širokým hrbolem, v mládí s okrajem podvinutým, se třeněm spojený bělavou až světle zelenožlutou pavučinkou, za vlhka lepkavý, lesklý, nejdříve živě žlutý, zelenožlutý, pak na středu rezavooranžový, postupně až oranžovohnědý, místy se zbytky žlutavohnědého vela, na středu jakoby přitiskle šupinkatý.

Lupeny: husté, nejdříve zelenožluté, pak světle skořicové se žlutým ostřím, v dospělosti rezavě hnědé.

Třeň: 50-120 vysoký a 10-40 mm tlustý, válcovitý, na bázi s odsedlou vroubenou hlízou (20-40 mm širokou), nahoře nejdříve téměř bělavý, níže světle a bledě zelenožlutý, pokrytý stejně zbarveným vláknitým velem, ve stáří rezavým od zralých výtrusů.

Dužnina: pod pokožkou klobouku a třeně nažloutlá se zeleným odstínem, v hlíze žlutavá, jinak bělavá, v horní polovině třeně někdy s fialovomodrým nádechem, se sladkou vůní (jako sladké pečivo) a mírnou chutí.

Mikroskopie: výtrusy (-13) 14-16 (-17) x (-7,5) 8,5-10 µm, citronovité, hrubě bradavčité. 

Mikro fotky a nákresy

Pod buky (Fagus) na vápnité půdě.

Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 4620)

Možnost záměny

Pavučinec hnědolupenný (Cortinarius fulvocitrinus) má menší plodnice, lupeny v mládí hnědé a výtrusy mandlovité.

Herbářová položka

k dispozici