muchomůrka olšová
Amanita friabilis (P. Karst.) Bas 1974

Biotop

Roste vzácně na vlhkým a podmáčených stanovištích pod olší (Alnus).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 20-60 mm široký, v mládí nejprve téměř polokulovitý, pak nízce sklenutý, na okraji dlouze rýhovaný, až do 1/3, světle šedý, šedobéžový, šedohnědý až olivově hnědý, často nepravidelně pokrytý v mládí mohutnými, pak drobnými, bělavými až šedohnědavými, bradavkovitými až kuželovitými zbytky vela.

Lupeny: bílé, bělavé, v dospělosti na ostří se šednoucími vločkami.

Třeň: 40-100 mm dlouhý a 5-15 mm široký, na bázi až 20 mm, bez prstenu, vločkatý, v mládí bělavý, pak šedohnědavý, báze obalená nenápadnou, křehkou, drobivou a rozpadávající se pochvou. Pochva je srostlá s bází třeně, nahoře někdy lemovaná 

Dužnina: bílá až bělavá, křehká, bez zvláštní vůně i chuti.

Mikroskopie: výtrusy 10-12 x 8,5-10 (-11) μm, téměř kulovité až široce elipsoidní, amyloidní.