holubinka fialovozelená
Russula ionochlora Romagn. 1952

Synonyma:

Russula grisea var. ionochlora (Romagn.) Romagn., Fl. Analyt. Champ. Supér. (Paris): 444 (1953)

Biotop

Roste nehoně v listnatých a smíšených lesích, zejména pod buky (Fagus), lípami (Tilia) a břízami (Betula).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: barevně dosti proměnlivý, nejdříve fialový s tmavším středem, pak často na středu nažloutlý, okrově zelený nebo zelenofialový, při okraji modrofialový, v dospělosti vybledající do žlutozelené s narůžovělým odstínem. Pokožka za vlhka spíše lesklá, za sucha matná, hladká.

Lupeny: v mládí bílé, později smetanové, na ostří při okraji klobouku někdy nafialověle zbarvené, ve stáří žloutnoucí až hnědnoucí.

Třeň: bílý, jemně vrásčitý, někdy místy narůžovělý nebo nafialovělý, stářím od báze hnědnoucí.

Dužnina: bílá, na poškozených místech pod pokožkou klobouku růžově nafialovělá, později slabě žloutnoucí, zvláště v bázi třeně, s mírnou chutí (u mladých plodnic někdy v lupenech slabě palčivá) a nevýrazným pachem.

Mikroskopie: výtrusy vejčité, elipsoidní, s nízkou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami.