holubinka odbarvená
Russula decolorans (Fr.) Fr. 1838
Synonyma:
Agaricus decolorans Fr. (1821), Myxacium decolorans (Fr.) P. Kumm. (1871), Russula decolorans var. albida A. Blytt & Rostr. (1905), Russula decolorans var. cichoriata Melzer & Z. Schaef. (1944), Russula decolorans var. cinnamomea Melzer (1944), Russula decolorans (Fr.) Fr. (1838) var. decolorans, Russula decolorans var. rubriceps Kauffman, Russula decolorans var. tenera Melzer (1944), Russula rubriceps (Kauffman) Singer (1943)
Biotop
Roste hojně v jehličnatých lesích, zejména pod borovicemi (Pinus), s oblibou v borůvčí na vlhčích stanovištích.
Klíčové makro a mikro znaky
Klobouk: v mládí téměř polokulovitý s podehnutým okrajem, později až plochý s mělce prohloubeným středem, dlouho s hladkým okrajem, ve stáří někdy krátce rýhovaný, v mládí oranžový, cihlově až meruňkově červený, pak vybledající do žlutooranžové, někdy také jen nažloutlý, za vlhka lesklý a lepkavá, za sucha matný. Pokožka snadno slupitelná asi do poloviny klobouku.
Lupeny: křehké, mírně vykrojené až volné, v mládí bělavé, pak smetanové, v dospělosti naokrovělé, na poraněných místech černavě skvrnatějící, ve stáří celé šednoucí.
Třeň: válcovitý až mírně kyjovitý, nejprve plný a pevný, pak houbovitě změklý, vrásčitý, v mládí bílý, pak od báze šedivějící, nakonec až černavý.
Dužnina: v mládí pevná, bílá, pak měkčí, na poraněných místech a ve stáří šednoucí, s nenápadnou vůní a mírnou, někdy slabě štiplavou chutí v lupenech.
Mikroskopie: výtrusy 8,5-12 x 7-9,5 µm, široce elipsoidní až vejčité, s tupými bradavkami a ostny, místy pospojovanými hřebínky.
Makrochemické reakce:
FeSO4 - šedavě růžová
Guajak roztok - rychle sytě modrá
Fenol: hnědá
Formalin: oranžová až cihlová
Doporučená literatura k určování a články
M. Sarnari (1998)-Monografia illustrata del Genere Russula in Europa vol.1
M. Sarnari (2005)-Monografia illustrata del Genere Russula in Europa vol.2
Herbářová položka
není k dispozici
čeština