helmovka tenkonohá
Mycena speirea (Fr.) Gillet 1874

Biotop

Roste hojně od pozdního jara do podzimu, na vlhkém dřevě a větvičkách vrb, olší, vzácněji i jiných listnáčů, někdy i na mechem porostlých živých kmenech. Preferuje vlhčí stanoviště v blízkosti vody.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 2–10 mm, nejprve polokulovitý, postupně sklenutý až téměř plochý, na středu často mělce prohloubený, občas i s nízkou bradavkou. Zbarvení bílé až bělavé, stářím žlutohnědnoucí, na středu často tmavěji zbarvený, prosvítavě čárkované.

Lupeny: řídké, bělavé až slabě nažloutlé, nápadně sbíhavé, ke třeni široce připojené. 

Třeň: 10–50 x 0,5–2 mm, válcovitý, dutý, křehký, bělavý až, našedlý nebo se žlutavým nádechem, na bázi hrubě bíle vláknitý.

Dužnina: tenká, ve třeni křehká, s nevýrazným pachem a slabě moučnou chutí. Výtrusný prach bílý.

Výtrusy: 7–11,5 x 4,5–6 µm,  elipsoidní nebo mandlovité, průsvitné, hladké, neamyloidní, bazidie 2výtrusé. Cheilocystidy jsou nepravidelně válcovité, 20–40 x 4–8 µm, často zvlněné. Pleurocystidy chybí.