• Nejedlá

čirůvka lesklá (jehličnanová)
Tricholoma pseudonictitans Bon 1983

Synonyma:

Tricholoma fulvum var. pseudonictitans (Bon) Krieglst. (2001)

Biotop

Roste v jehličnatých i smíšeným lesích, zejména pod smrky (Picea) a jedlemi (Abies), většinou ve vlhčích a mechatých smrčinách na kyselých půdách.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: v mládí kuželovitý, s podvinutým okrajem, v dospělosti hladkým, nebo jen velmi krátce vroubkovaným okrajem, ryšavě hnědý, oříškově až kaštanově hnědý s masovým odstínem, na okraji světlejší.

Lupeny: někdy trochu zvlněné, krémově bělavé až krémově hnědavé, později béžové s masovým odstínem, ve stáří na ostří s rezavohnědými skvrnkami. 

Třeň: tvrdý, v mládí plný, později dutý, bělavý až světle okrový, v dolní části hnědě vláknitý, někdy až hnědě vláknitě šupinkatý, na vrcholu často s bělavě okrovou ohraničenou zónou.

Dužnina: tuhá, vláknitá, v klobouku bělavá, pod pokožkou klobouku krémová s masovým nádechem, v bázi třeně žlutohnědá, s jemnou okurkově moučnou vůní a mírnou, někdy nahořklou chutí.

Mikroskopie: výtrusy 5-7 x 4-5,5 µm, široce elipsoidní až vejčité.

Někteří autoři ji považují jen za odrůdu čirůvky žlutohnědé (Tricholoma fulvum) nebo ji ztotožňují.

V přirozeném horském smíšeném lese pod smrky (Picea abies), jedlemi (Abies alba) a buky (Fagus sylvatica).

Jan Kalián
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 3681)