• Nejedlá

kosmatka jelení
Scutellinia crinita (Bull.) Lambotte (1887)

Synonyma:

Aleurina crinita (Bull.) Sacc. & P. Syd. (1902), Ciliaria crinita (Bull.) Boud. (1907), Humaria crinita (Bull.) Quél. (1886), Lachnea cervorum Velen. (1934), Lachnea crinita (Bull.) Gillet (1880), Lachnea crinita (Bull.) Rehm (1895), Lachnea setosa f. cervorum (Velen.) Svrček (1948), Peziza crinita Bull. (1789), Peziza crinita subsp. chermesina Pers. (1822), Peziza crinita Bull. (1789) subsp. crinita, Phaeopezia crinita (Bull.) Sacc. (1889), Scutellinia cervorum (Velen.) Svrček (1971), Scutellinia crinita (Bull.) Lambotte (1887) var. crinita, Scutellinia crinita var. discreta (Kullman & Raitv.) Matočec & Krisai (2005), Scutellinia scutellata var. cervorum (Velen.) Le Gal (1966), Scutellinia scutellata var. discreta Kullman & Raitv. (1982), Scutellinia setosa f. cervorum (Velen.) Svrček (1962), Trichaleuris crinita (Bull.) Clem. (1909)

Biotop

Roste hojně na vlhkém tlejícím dřevě, smrkových šiškách, spáleništích, ale i na vlhké půdě, s oblibou na prameništích.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: ve skupinách, přisedlé k substrátu, mělce mističkovité až terčovité, 3-15 mm v průměru, s výrazným okrajem.

Vnitřní strana: rouško hladké, červenooranžové až oranžové, později vybledající.

Vnější strana: sterilní část a okraj plodnice pokrytý hnědočernými až černými, špičatými a kořenujícími chlupy, na okraji podstatně delšími (0,3-1,7 mm).

Mikroskopie: výtrusy 18-21 x 10-13 µm, elipsoidní až široce elipsoidní, zaobleně zakončené, jemně bradavčité až sinusoidně žebrované, jednotlivé bradavčité útvary i žebra jsou vysoké 0,2-0,6 μm a široké 0,2-0,8 µm, neamyloidní.

kosmatka jelení (Scutellinia crinita) na mrtvém topolu černém (Populus nigra)

Jan Kalián
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 5105)

Možnost záměny

Za další druhy rodu Scutellinia. V Evropě je asi 30 druhů. Vždy je nutné mikroskopování.