holubinka bílá
Russula delica Fr. 1838

Biotop

Roste nehojně v listnatých, méně i jehličnatých lesích, na sušších stanovištích, s oblibou na vápnitých půdách. 

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 70-150 mm široký, v mládí polokulovitý, pak vmáčklý, prohloubený, s nerýhovaným a dlouho podehnutým okrajem, matný, suchý, jemně plstnatý, v mládí bělavý, s hnědookrovými skvrnami, často velmi špinavý od substrátu. Dospělé plodnice připomínají svým vzhledem ryzce (Lactarius).

Lupeny: křehké, poměrně tlusté, přirostlé až velmi krátce sbíhavé, bělavé, ve stáří často na ostří s hnědorezavými skvrnkami. 

Třeň: krátký, 30-50 mm dlouhý, válcovitý, někdy k bázi zúžený, pevný, tvrdý, bílý až bělavý, ve stáří někdy rezavohnědavě skvrnitý.

Dužnina: tvrdá, bělavá, na poškozených místech hnědookrovějící, s mírnou chutí, v lupenech slabě palčivou, v dospělosti s nepříjemným pachem, často po rybách.

Mikroskopie: výtrusy 8,5-11,5 x 7-9 µm, široce vejčité až téměř kulovité, pokryté s 0,7-1,2 µm vysokými kuželovitými hroty, pospojovanými hřebínky v téměř úplnou síťku.

Makrochemické reakce:

FeSO₄- téměř bez reakce, nebo slabě zarůžovělá po delším čase

Guajak roztok- intenzivně modrá, tmavě modrá

KOH 10 %-bez reakce po dlouhé době hnědnoucí