hřib rubínový
Rubinoboletus rubinus (W.G. Sm.) Pilát & Dermek 1969

Synonyma:

Boletus rubinus W.G. Sm. (1868)
Chalciporus rubinus (W.G. Sm.) Singer (1973)
Suillus rubinus (W.G. Sm.) Kuntze (1898)
Xerocomus rubinus (W.G. Sm.) A. Pearson (1946)

Biotop

Roste vzácně jako mykorhizní symbiont listnáčů, především dubů (Quercus), na zásaditých až vápnitých půdách. Často mimo les, na hrázích, v parcích atd.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 30-60 mm široký, v mládí polokulovitý, pak klenutý, ve stáří téměř ploše rozložený, jemně plstnatý, stářím částečně olysávající, oranžově hnědý, bledě naoranžovělý, okrový nebo krémový, ve stáří až hnědočervený.

Rourky: při otevírání klobouku žluté, ale směrem od třeně k okraji klobouku se barví růžově, červeně až rubínově červeně. Ve stáří mohou být až rezavě hnědé. Póry zbarvené podobně jako rourky, u třeně protáhlé, 1-2,5 mm velké.

Třeň: tvarově proměnlivý, růžový, hustě pokrytý purpurově červenými vločkami a zrníčky, směrem k bázi žlutavý.

Dužnina: bělavá nebo krémová, v klobouku a nad rourkami narůžovělá, v bázi třeně žlutá.

Mikroskopie: výtrusy 6-9 x 4-6 µm velké, elipsoidní až téměř vejčité, hladké.