• Jedlá

štítovka černolemá
Pluteus atromarginatus (Konrad) Kühner 1935

Synonyma:

Pluteus cervinus subsp. atromarginatus Konrad (1927), Pluteus cervinus var. atromarginatus Singer (1925), Pluteus cervinus var. nigrofloccosus R. Schulz (1913), Pluteus nigrofloccosus (R. Schulz) J. Favre (1948), Pluteus tricuspidatus Velen. (1939)

Biotop

Roste roztroušeně na tlejícím dřevě jehličnanů, na špalcích, padlých kmenech, pilinách i kořenech, nejčastěji po suchých obdobích. Je rozšířená po celé Evropě.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: často se širokým hrbolkem na středu, vrostle paprsčitě vláknitý, na středu někdy vláknitě šupinkatý, tmavě šedohnědý až černohnědý.

Lupeny: středně husté, bělavé, později růžové až masově růžově, nápadné tmavě zbarveným ostřím.

Třeň: cylindrický, na bázi obvykle rozšířený, šedohnědě vláknitý, zejména ve spodní části.

Dužnina: chuť mírná, vůně nenápadná.

Mikroskopie: výtrusy  6–7,8 x 4,4-5,6 μm, elipsoidní až slzovité, hladké, bezbarvé, pleurocystidy tlustostěnné, s 1-4 háky, cheilocystidy balónovité.

štítovka černolemá rostla na smrkovém špalku na štípání dříví

Tomáš Chaluš
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 2970)

Doporučená literatura k určování a články

Aurel Dermek: Pleurot., Hohenbu., Hypsizygus, Calocybe, Lepista, Armillar., Amanita, Pluteus, Phaeolepiota, Crepidotus, Lactar.

Herbářová položka

k dispozici