• Nejedlá

ohňovec škeblovitý
Phellinus conchatus (Pers.) Quél. 1886

Synonyma:

Phellinopsis conchata (Pers.) Y.C. DaiFungal Diversity 45: 309 (2010)

Biotop

Roste roztroušeně celoročně na odumřelých i živých kmenech a větvích vrb (Salix) a topolů (Popolus), vzácněji i jiných listnáčů. 

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: víceleté, polorozlité, rozlité nebo kloboukaté.

Klobouk: 10-60 mm dlouhý, 10-40 mm široký a 10 mm tlustý, často bokem navzájem srůstající až do 400 mm dlouhých pásů, jindy střechovitě nad sebou, škeblovitý až konzolovitý, často zvlněný, s oblým nebo ostrým okrajem, horní strana s hrbolatým a soustředně brázditým povrchem, jemně plstnatý, stářím olysávající a rozpraskávající, rezavě hnědý až tmavě hnědý, ve stáří až hnědočerný, na přirůstajícím okraji je světlejší, špinavě žlutý až okrový.

Rourky: vrstevnaté, až 10 mm dlouhé, jednotlivé vrstvy 1-3 mm vysoké, rezavě hnědé, sbíhavé na substrát, póry okrouhlé, velmi drobné, 5-8 na mm, rezavě až skořicově hnědé nebo šedohnědé.

Dužnina: tenká, pružná, skořicově až rezavě hnědá.

Výtrusy: výtrusy 5-6,5 × 4-5,5 µm, kulovité až oválné, hladké, tlustostěnné, nažloutlé.

Ohňovec škeblovitý (Phellinus conchatus) na tlejícím kmenu vrby (Salix)

Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 5649)

Herbářová položka

není k dispozici