bělopavučinec hlíznatý
Leucocortinarius bulbiger (Alb. & Schwein.) Singer 1945

Synonyma:

Agaricus bulbiger Alb. & Schwein. (1805), Armillaria bulbigera (Alb. & Schwein.) P. Kumm. (1871), Cortinarius bulbiger (Alb. & Schwein.) J.E. Lange (1935), Cortinellus bulbiger (Alb. & Schwein.) Pat., Gyrophila bulbigera (Alb. & Schwein.) Quél. (1886), Tricholoma bulbigerum (Alb. & Schwein.) Ricken (1914)

Biotop

Roste pod jehličnany, hlavně smrky (Picea) a jedlemi (Abies), vzácněji i listnáči.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: v mládí polokulovitý, s podvinutým okrajem, později vyklenutý, matný, za vlhka lepkavý, jemně vláknitý, béžově okrový s červenavým nádechem, na středu někdy tmavší, až červenohnědý, na okraji s bílými zbytky vela.

Lupeny: v mládí bělavé, zakryté bílým hrubě vláknitým závojem, pak krémové, v dospělosti až nahnědlé, u třeně vykrojené.

Třeň: válcovitý, na bázi s výraznou obroubenou hlízou, nahoře s prstenitým páskem, bělavý, podélně vláknitý, ve stáří hnědnoucí, na bázi po otlačení okrově žloutnoucí.

Dužnina: bílá, s mírnou, někdy slabě kořenitou chutí a příjemnou vůní.

Mikroskopie: výtrusy elipsoidní, hladké, bezbarvé, tlustostěnné, cystidy nepřítomny. Výtrusný prach světlý, krémový.