bedla nažloutlá
Lepiota magnispora Murrill 1912

Synonyma:

Lepiota claviceps Henn., Lepiota ventriosospora D.A. Reid, Lepiota ventriosospora var. ventriosospora D.A. Reid, Lepiota ventriosospora var. fulva Bon, Lepiota magnispora var. fulva (Bon) Valade, Lepiota ventriosospora var. umbrinorufescens Bon, Lepiota magnispora var. umbrinorufescens (Bon) Valade

Biotop

Roste v listnatých i jehličnatých lesích, častěji na zásaditých a neutrálních půdách.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 30-70 mm široký, v mládí téměř vejčitý, pak zvonovitý, nakonec až ploše sklenutý s nízkým hrbolem, povrch suchý, na okraji v mládí se zbytky vela, krémový, hustě pokrytý hnědavými, okrovohnědými až hnědočervenavými vláknitými šupinkami, na středu s červenohnědým terčem.

Lupeny: volné, břichaté, v mládí bílé, stářím krémovějící.

Třeň: válcovitý, dole mírně kyjovitý, hrubě vločkatý a vlnatý, bělavý až světle krémový, hrany šupinek pak hnědočervenavé, od báze později s oranžovohnědým nádechem.

Dužnina: bělavá, ve třeni nažloutlá s hnědavým odstínem, s nepříjemným zemitým pachem a mírnou chutí.

Mikroskopie: výtrusy 13-25 x 4-6 µm, válcovité až vřetenovité, na vnější straně rovné.