• Nejedlá

bedla černošupinná
Lepiota felina (Pers.) P. Karst. 1879

Synonyma:

Agaricus felinus Pers., Agaricus clypeolarius var. felinus (Pers.) Fr., Lepiota clypeolaria var. felina (Pers.) Gillet, Lepiota felina f. felina (Pers.) P. Karst., Lepiota felina var. felina (Pers.) P. Karst., Mastocephalus felinus (Pers.) Kuntze, Lepiota felina f. lilacina Bon, Lepiota felina var. lilacina Bon, Lepiota felina f. subrobusta Bon

Biotop

Roste nehojně až vzácně v opadu jehličnatých lesů, méně často listnatých, ale i v parcích, preferuje bohatší půdy. 

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 15-40 mm široký, s bělavou pokožkou, pokrytou soustřednými, tmavě hnědými až černohnědými šupinkami a stejně zbarveným středem.

Lupeny: v mládí bělavé, později až krémové.

Třeň: v mládí nejprve bělavý, pak odspodu hnědnoucí, nahoře s úzkým, bělavým prstenem, lemovaným hnědavými vločkami, pod prstenem vláknitý a obvykle i hnědě šupinkatý.

Dužnina: bělavá, s pestřecovým nebo s ostrým muškátovým pachem a nepříjemnou chutí.

Mikroskopie: výtrusy 6-8,5 x 4-5 µm, elipsoidní až téměř mandlovité, cheilocystidy přítomny.

Bedla černošupinatá (Lepiota felina) rostla v přirozeném lese pod buky (Fagus), smrky (Picea) a jedlemi (Abies).

Jan Kalián
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 5011)

Herbářová položka

k dispozici