• Nejedlá
  • Léčivá

rezavec šikmý
Inonotus obliquus (Fr.) Pilát 1942

Synonyma:

Boletus obliquus Pers. (1801), Fomes igniarius f. sterilis Vanin (1934), Fomes obliquus (Fr.) Cooke (1885), Fuscoporia obliqua (Fr.) Aoshima (1951), Inonotus obliquus (Fr.) Pilát (1942) f. obliquus, Inonotus obliquus f. sterilis (Vanin) Baland. & Zmitr. (2015), Mucronoporus obliqua (Fr.) Ellis & Everh. (1889), Phaeoporus obliquus (Fr.) J. Schröt. (1888) , Phaeoporus obliquus (Fr.) J. Schröt. (1888)  f. obliquus, Phaeoporus obliquus f. sterilis (Vanin) Spirin, Zmitr. & Malysheva (2006), Phellinus obliquus (Fr.) Pat. (1900), Phellinus obliquus var. antillarum Pat. (1903), Phellinus obliquus (Fr.) Pat. (1900) var. obliquus, Physisporus obliquus (Fr.) Chevall. (1826), Polyporus obliquus Fr. (1821), Poria obliqua (Fr.) P. Karst. (1881), Scindalma obliquum (Fr.) Kuntze (1898), Xanthochrous obliquus (Fr.) Bourdot & Galzin (1928) 

Biotop

Roste paraziticky (anamorfa) na živých kmenech listnáčů, zejména bříz (Betula), méně i buků, nebo saprotrofně (teleomorfa) na jejich odumřelém dřevě. Odumřelé plodnice přetrvávají na substrátu celý rok. 

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: imperfektní (nepohlavní) stádium roste na kůře živých stromů a má tvar boulovitých, rozpraskaných, uhlově černých nádorů, vyvíjí se několik let, postupně roste a nakonec dosahuje až rozměrů 100-300 x 40-150 mm. Plodnice vzácnějšího perfektního (pohlavního) stádia se začnou vyvíjet pod kůrou, až v době kdy strom odumírá nebo už odumřel a podhoubí prorostlo větší část kmene, pak kůru se slabou vrstvičkou vnějšího dřeva prorážejí, až se objeví trhlina a odumřelá kůra i s částí bělavého dřeva odpadává. Plodnice tvoří slouvislé plochy i oddělená nepravidelná políčka různé velikosti, lemovaná žlutohnědým podhoubím, pokrytá rovnoběžnými rourkami.

Rourky: až 3cm dlouhé, šikmo odstávající od kmene, špinavě hnědé až tmavohnědé, dosti křehké, póry velmi malé, 0,1 -0,3 mm v průměru, v mládí bělavé až žlutookrové, pak stejně jako rourky hnědé.

Mikroskopie: výtrusy jsou široce oválné až vejčité nebo až skoro kulovité, v mládí bezbarvé, pak světle rezavě hnědé. Výtrusný prach je sírově žlutý. Přítomny bezbarvé, kyjovité bazidie, mezi kterými vynikají velké, tmavohnědé, štětinovité výrůstky vřetenovitého tvaru s tlustou stěnou (sety).

Rezavec šikmý je významný zejména pro své léčivé účinky (většinou je používán lidový ruský název čága).

Mikro fotky a nákresy

rezavec šikmý rostl na živém kmenu břízy

Tomáš Chaluš
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 1831)

Doporučená literatura k určování a články

Články o léčivých houbách

Herbářová položka

k dispozici