• Nejedlá

voskovka žlutavá
Chromosera citrinopallida (A.H. Sm. & Hesler) Vizzini & Ercole 2012

Synonyma:

Cuphophyllus citrinopallidus (A.H. Sm. & Hesler) Bon (1991)
Gliophorus citrinopallidus (A.H. Sm. & Hesler) Kovalenko (1999)
Hygrocybe citrinopallida (A.H. Sm. & Hesler) Kobayasi (1971)
Hygrophorus citrinopallidus A.H. Sm. & Hesler (1954)
 

Biotop

Roste obvykle v arktických a alpinských oblastech, je známa z Norska, Faerských ostrovů, Skotska, Severního Irska, Aljašky a z Alp (nad 2000 m.n.m.), ale i z Bulharska.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: Malý žlutý druh kalichkovitého vzhledu, se sbíhavými lupeny a suchým ostřím lupenů. 

Klobouk: 5-30 mm široký, v mládí polokulovitý, pak zploštělý, obvykle s vmáčklým středem, okraj většinou vroubkovaný, často i zvlněný, v mládí a při dešti lepkavý, jinak suchý a matný, chromově žlutý, pak vybledávající do bledě žluté až bělavé.

Lupeny: široce připojené až sbíhavé, žluté, vybledávající do bělavé, ostří suché.

Třeň: válcovitý, dutý, někdy s podálnými rýhami, světlejší než klobouk, nažloutlý, v mládí lepkavý, pak suchý a matný.

Dužnina: vůně i chuť neutrální.

Mikroskopie: výtrusy (7-) 8-10 (-13) x (4-) 4,5-5,5 (-7) µm, elipsoidní, podlouhlé až oválné, při pohledu zpředu některé s mírně zúženou konkávní stranou. Basidia většinou 4-výtrusé (tetrasporické), zřídka i 2-výtrusé (bisporické), 25-45 x 6-9 µm. Pileipellis u mladých plodnic ixotrichoderm, později cutis. Stipitipellis nejprve ixocutis, později cutis.

 

Mikro fotky a nákresy

Doporučená literatura k určování a články

HYGROPHORUS s.l. - M. CANDUSSO (1997)- 784 pag., 80 tav. a colori, 102 fotocolor, ital./key engl.

Herbářová položka

není k dispozici