• Nejedlá

štítovka šarlatová
Pluteus aurantiorugosus (Trog) Sacc. 1896

Synonyma:

Agaricus aurantiorugosus Trog (1857), Pluteus aurantiorugosus (Trog) Sacc. (1896) var. aurantiorugosus, Pluteus aurantiorugosus var. aurantiovelatus Vizzini (2011), Pluteus caloceps G.F. Atk. (1909), Pluteus coccineus (Massee) J.E. Lange (1937)

Biotop

Roste vzácně na tlejícím dřevu listnáčů, zejména dubů (Quercus), buků (Fagus), habrů (Carpinus), javorů (Acer) a jasanů (Fraxinus), zejména v lužních, teplých a listnatých lesích a parcích.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 20-80 mm široký, v mládí zvoncovitý, pak až plochý, hladký, matný, na středu někdy žilnatě vrásčitý, nehygrofánní, v mládí zářivě oranžově červený, ve stáří až světle oranžový.

Lupeny: husté, v mládí bílé, později lososově narůžovělé.

Třeň: bílý, pak nažloutlý, na povrchu vláknitý až jemně šupinkatý, dole až naoranžovělý. 

Dužnina: s nevýraznou vůní a mírně nahořklou chutí.

Mikroskopie: výtrusy 5,5-7,5 x 4-5,5 µm, široce elipsoidní, hladké, neamyloidní, cyanofilní, pokožka klobouku z okrouhlých buněk.

Na odumřelém kmenu dubu (Quercus)

Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 3931)

Doporučená literatura k určování a články

Aurel Dermek: Pleurot., Hohenbu., Hypsizygus, Calocybe, Lepista, Armillar., Amanita, Pluteus, Phaeolepiota, Crepidotus, Lactar.

Herbářová položka

k dispozici