řasnatka hladkoplodá
Plicaria endocarpoides (Berk.) Rifai 1968

Synonyma:

Aleuria leiocarpa (Curr.) Quél., Enchir. fung. (Paris): 280 (1886), Barlaea endocarpoides (Berk.) Sacc., Syll. fung. (Abellini) 8: 118 (1889), Barlaeina endocarpoides (Berk.) Sacc. & Traverso, Syll. fung. (Abellini) 19: 139 (1910), Detonia leiocarpa (Curr.) Sacc. [as 'lejocarpa'], Syll. fung. (Abellini) 8: 105 (1889), Galactinia leiocarpa (Curr.) Le Gal, Bull. trimest. Soc. mycol. Fr. 78: 212 (1962), Lamprospora leiocarpa (Curr.) Seaver, Mycologia 6: 21 (1914), Peziza endocarpoides Berk., in Hooker, Bot. Antarct. Voy. Erebus Terror 1839-1843, II, Fl. Nov.-Zeal.: 199 (1855), Peziza leiocarpa Curr. [as 'lejocarpa'], Trans. Linn. Soc. London 24: 493 (1864), Plicaria leiocarpa (Curr.) Boud., Hist. Class. Discom. Eur. (Paris): 50 (1907), Plicariella leiocarpa (Curr.) Rehm, in Winter, Rabenh. Krypt.-Fl., Edn 2 (Leipzig) 1.3(lief. 43): 994 (1894) [1896]

Biotop

Roste velmi vzácně, od nížin po hory, víceméně po celý rok, obvykle v početných skupinách.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: přisedlé k substrátu, diskovité až miskovité, vnitřní plodná strana je zbarvená hnědě, červenavě hnědě až černě, okraj zprvu zvednutý, později zvlněný až nakonec otevřený. Vnější strana světlejší, pokrytá tmavými zrnky.

Mikroskopie: spory kulovité, medulární excipulum s texturou intricata a vnější excipulum subglobósní.